Obsah

Jiří Tiben

(*6. 12. 1923 Dolce – †10. 4. 2016 Izrael)

Jiří TibenJiří Tiben se narodil 6. 12. 1923 na Dolcích, kde byl jeho otec nájemcem dolckého velkostatku, který patřil knížeti Schönbornovi. Jiří Tiben pocházel z židovské rodiny, narodil se jako nejmladší z osmi dětí. V roce 1936 se začal učit v Praze na reálném gymnáziu. V roce 1938 začal studovat na chemické průmyslovce, kde studoval až do roku 1941, kdy byl vyhozen z rasových důvodů. Své dětství prožil v naší obci. Navštěvoval obecní školu v Horšicích, měšťanku v Přešticích.

V roce 1942 byl poslán do pracovního tábora na statek  Lípa u Havlíčkova Brodu, který se mnoho nelišil od koncentráku. V září 1943 tento tábor zrušili a Jiří Tiben byl poslán do Terezína, kde se setkal s částí své rodiny. V roce 1944 byl se svým bratrem Karlem deportován do Osvětimi. Po selekci doktora Mengeleho byli uznáni jako schopni práce a začali pracovat v cementárně nedaleko Těšína. Koncem ledna 1945 byli evakuováni do Německa v tzv. transportu smrti. Po strastiplné cestě v otevřených vagonech a za silných mrazů, kdy mu omrzly prsty na pravé noze, zakotvili v lágru Sachsenhausen. Tam se rozloučil se svým bratrem Karlem, se kterým už se nikdy neviděl. Bratr Karel zemřel dva dny po válce na tyfus v Buchenwaldu. Po příjezdu do Sachsenhausenu byl nahnán spolu s ostatními do sprch, kde pracovali uvězněni čeští studenti. Když jeden z vězňů zjistil, že pan Tiben je Čech, přinesl mu jiné šaty s písmenem C s červeným trojúhelníkem (jako český politický vězeň) místo židovské hvězdy, tím mu zachránil život. Zbytek války prožil na marodce, kde mu na noze amputovali tři prsty.

Po roce 1945 se jako jediný z rodiny vrátil z koncentračního tábora domů. Bohužel žádný domov už neměl, protože celá jeho rodina zahynula za války, maminka dokonce už před válkou. V 25 letech narukoval na vojnu k tankistům v Milovicích, kde mu byla nabídnuta možnost přihlásit se do jednotky na pomoc státu Izrael.  Tuto nabídku bez velkého rozmýšlení přijal, výcvik absolvoval u tankového vojska pod velením Antonína Sochora, později v Izraeli byl přeškolen jako vojenský meteorolog. Začátky v Izraeli byly těžké, neměli vojenskou výzbroj. Paradoxně, při konfliktech, teré se v Izraeli odehrávaly a to v roce 1956 a hlavně v roce 1973 získala jejich jednotka válečnou kořist v podobě československého auta Tatra, protože v té době na příkaz Moskvy naše republika zásobovala vojenskou technikou arabské státy Egypt a Sýrii. Za svoji dlouholetou službu v armádě v bojích za nezávislost, kterou tehdy v roce 1948 Československo podporovalo, byl několikrát vyznamenán a povýšen do důstojnické hodnosti. Jiří Tiben plně souhlasil s prohlášením prvního izraelského premiéra Davida Ben Guriona, který řekl: "Bez pomoci Československa po roce 1948 by nebyl stát Izrael".

Jiří Tiben měl v úmyslu se po válce vrátit zpět do vlasti, ale mezitím se změnil politický režim. V Izraeli mu bylo nabídnuto studium na vysoké škole chemické s podmínkou, že po skončení studií bude pracovat, kde mu bude určeno. Zdárně ukončil studium titulem inženýr chemie a byl poslán na jih Izraele do města Beer Sheva, kde se právě začala stavět nová továrna na výrobu přípravků proti různým škůdcům v zemědělství. Byla to krásná nová továrna, kde byl velice spokojen. Mezitím se naučil hebrejsky a anglicky, což bylo velice užitečné. Tuto továrnu stavěli Švýcaři, a protože uměl také německy, stal se jejich překladatelem a pomocníkem. Díky tomu ho poslali na půl roku do Švýcarska do jedné podobné továrny na praxi. Po návratu dostal na starost vedení oddělení na výrobu chlóru, louhu sodného a vodíku. Suroviny byly z nedalekého Mrtvého moře. Během kariéry u této firmy prošel pan Tiben různými funkcemi. Skončil v roce 1988, ve věku 65 roků, jako technický ředitel.

V Izraeli se v roce 1956 oženil s Ilanou, která se zde narodila. Její rodiče však byli z Polska a přijeli do Palestiny v roce 1933. Spolu vychovali dva syny.

Je neuvěřitelné, že si Jiří Tiben ve svých 92 letech rozuměl velmi dobře s počítačem, každý den sledoval politické události na internetu, pročítal denní tisk v několika jazycích (anglicky, německy, hebrejsky) a svoji mateřskou řeč ovládal stále velmi dobře.  Tak se stalo, že na internetu našel i Dolcký občasník, což otevřelo cestu ke korespondenci s obecním úřadem.

Jiří Tiben na Dolcích_10.5.2010Jedno z jeho největších přání bylo navštívit svoji rodnou obec, ve které vyrůstal. Toto přání se mu splnilo v květnu 2010, kdy byl pozván ministrem obrany panem Bartákem spolu s 8 dalšími izraelskými válečnými veterány na několik dní do České republiky ku příležitosti 65. výročí ukončení 2. světové války. Při této příležitosti navštívil 10. května obec Dolce. V zasedací místnosti obecního úřadu na něho netrpělivě čekalo několik desítek občanů. Následovalo vřelé až dojemné přivítání, které nebralo konce. Pan Tiben v krátkosti zrekapitulovat občanům svůj životopis. Nečekal tak velikou účast místních občanů a byl velmi zaskočen, že dojetím nemohl ani mluvit. Setkání proběhlo ve velmi přátelském duchu, jelikož Jiří Tiben byl velmi příjemný společník. Bylo pro nás velkou ctí, že jsme se s ním mohli setkat a strávit několik hodin ve velmi přátelské atmosféře s tak úžasným člověkem.

Pan Jiří Tiben zemřel 10. dubna 2016 v Izraeli. Do posledních dnů vel velmi aktivní, svůj volný čas trávil plaváním, luštěním křížovek a věnoval se i zahrádce. Nikdy nezapomněl na svoji rodnou vesničku a my nezapomeneme na něj.

Fotografie z návštěvy pana Tibena na Dolcích najdete ve FOTOGALERII v roce 2010.