Obsah

Znak a vlajka naší obce

Na katastru Dolců dnes nejsou evidovány významnější historické památky, v obci samé stojí pouze novogotická kaple patrona obce Znaksv. Antonína Paduánského. Pozoruhodnější jsou archeologické lokality. Na vrchu Jindříně (jméno získal patrně po Jindřichovi ze Skály a na Švihově) bývalo pravděpodobně zatím blíže neurčené pravěké výšinné sídliště (dle lidové pověsti na něm stával hrad spojený koženým mostem se sousední Skálou). V okolí kopce Hůrka, východně od Dolců, ležela ještě v roce 1239 ves Horka či Hůrka, patřící spolu s dalšími 14 vesnicemi k přeštickému újezdu, který byl v roce 1705 odprodán kladrubskému klášteru.Ves byla kvůli morové epidemii srovnána se zemí. Přeživší obyvatelé se pak usadili na území dnešních Dolců. Důkazem existence této osady jsou zbytky základových zdí v dnešním lese Dolcku a zasypané studny, z nichž prýští mnohé prameny, tvořící zde nevysychající močály. Dnes se tomuto místu na pustině říká „Na Staré Vsi“.  Severovýchodně od Dolců stojí na návrší "Anežčin Dvůr" nebo také "Anežka" či "Agnes". Jde o bývalý poplužní dvůr dolnolukavického velkostatku založený počátkem 17. století a pojmenovaný po manželce Václava Jana Henigara ze Seebergu na Horšicích, hraběnce Anežce ze Salm-Reifferscheidtu. Areál dvora byl v průběhu let využíván jako ovčín, porodna prasnic, kravín, drůbežárna či sklad a řezárna dřeva pro výrobu palet. Několik let byl dvůr opuštěný, až v roce 2000 koupil jeho část i s přilehlými pozemky Ing. Milan Douděra a od roku 2009 zde pěstuje rakytník. Opodál pod lesem stojí několik domků k Dolcům připojené samoty Štíhlov, která vznikla v souvislosti s provozem Anežčina Dvora. Dolce jsou původně obcí zemědělskou, za zmínku jistě stojí skutečnost, že ještě v polovině 20. století žilo ve vsi 56, v okolí velmi vyhledávaných, zedníků.

Z uvedených informací vycházel také autor předkládaných návrhů obecních symbolů Dolců. Způsob dělení znaku i listu praporu vychází Vlajkaz rodového erbu hrabat Schönbornů, posledních feudálních majitelů vesnice. Polovina lilie prezentuje patrona obce, sv. Antonína Paduánského, motiv kříže byl převzat z rodového erbu Salmů (jeho zdvojení symbolizuje dvě části dnešních Dolců – Dolce a Štíhlov). Návrhy doplňuje zednická lžíce, dokumentující tradiční zaměstnání obyvatel obce. Z návrhu znaku vychází i mírně upravený návrh obecní vlajky, vytvořený v souladu se zásadami a zvyklostmi současné české vexilologické tvorby.

"9. dubna 2005 jsem jako zástupce naší obce převzal dekret udělující právo používat znak a vlajku obce. Slavnostního aktu na půdě Poslanecké sněmovny České republiky se zúčastnilo celkem 35 starostů z celé České republiky. Dekrety nám předával místopředseda parlamentu pan Kasal v zastoupení předsedy Parlamentu pana Zaorálka, který byl v ten den na pohřbu papeže. Bylo pro mne velikou ctí, že se nám dostalo takové pocty. Byl bych rád, aby i naši občané tuto poctu takto vnímali. Ať se stane cokoliv na politické scéně, budou-li zcelovat opět malé obce do větších celků a v naší obci obecní úřad nebude, znak a prapor nám nikdo nevezme. Buďme patrioty naší obce, buďme hrdí na své symboly jako jsme hrdí na znak a vlajku naší země." Josef Macháček

Předání dekretuPoslanecká sněmovna ČR