Obsah

Dělnická tělovýchovná jednota (DTJ)

Prvním spolkem v naší obci, alespoň dle informací našich kronikářů, byla Dělnická tělovýchovná jednotka známá pod zkratkou DTJ. Úkolem tohoto hnutí byla tělesná výchova a zdravotní, duchovní a mravní povznesení dělnické třídy na ideovém základu demokratického socialismu. V Československu vzniklo toto hnutí na přelomu 19. a 20. stolení odštěpením od Sokola, po historii přerušené komunistickou totalitou bylo v českých zemích v 90. letech obnoveno.

Přesný rok založení DTJ v naší obci sice neznáme, ale v prvních poválečných letech (po roce 1918) byla jedinou zájmovou složkou v obci. U samého zrodu byli dle vyprávění starých pamětníků tito nadšenci: Vojtěch Vacík z Radkovic bytem v Újezdě, Karel Vladař, Josef Matas, František Fořt, Josef Vokáč, František Vokáč, František Brabec, František Heřman, krejčí z Kucín, Petr Jílek z Kucín, František Hora z Kucín a Antotnín Fořt.

Činnost DTJ v naší obci, poznamenaná válkou, nebyla skoro žádná, s výjimkou roku 1921, kdy se členové DTJ zhostili vybudování pomníku obětem 1. světové války, který byl slavnostně odhalen 3. července 1921. Spolek ožil až 14. dubna 1923, kdy byla svolána valná hromada, zvolen nový výbor a obnovena činnost navazující na staré tradice tohoto spolku. Bylo přihlášeno 27 členů, z toho 14 činných a 13 přispívajících. Starostou byl zvolen Karel Vladař, místostarostou Václav Rout, jednatelem Josef Hodan, pokladníkem Jan Vránek, revizorem Josef Stuchl, č. p. 19 a náčelníkem se stal Karel Bultas, č. p. 5. Tak začala činorodá práce, do které se zapojily všechny věkové kategorie obce. Cvičilo se v létě na cvičišti (dnes hřiště Za Párníkem) a v zimě v sále hostince U Valdeků (dnes č. p. 62, Nábytek Bultas). Konala se nejen cvičení veřejná, ale začala se hrát i divadla a pořádaly se taneční zábavy. Veřejná cvičení se nekonala jen v naší obci, ale všude tam, kde DTJ byla založena. Členové naší DTJ tak cvičili v Nezdicích, Vřeskovicích, Žerovicích, Dobřanech, Chlumčanech, Řenčích, Přešticích a také v Plzni. Na tato cvičení ochotně a zdarma zapůjčoval koně, žebřiňák i kočího majitel Anežčina dvora Antonín Šmucler. Do dění tohoto spolku se rovněž aktivně zapojovala mladá generace židovské rodiny Tiebenových, kteří byli nájemci místního dvora (dnes č. p. 1 a okolí).

V té době to bylo veliké nadšení a obětavost našich předchůdců.  DTJ měla velký význam nejen pro celkové zdraví mladých lidí, ale i pro využití volného času mladé generace a byla kulturním přínosem pro všechny vrstvy místních obyvatel. Tuto činnost v naší obci navždy přetrhala až německá okupace.

Níže je uveden výčet divadelních představení, které se na Dolcích hráli. Bohužel nejsou dochovány žádné plakáty ani fotografie, s výjimkou jediné fotografie z představení "Jan Výrava" z roku 1932.
V roce 1921 sehráli herci dvě představení "Černé oči" a "Bujná krev".
V roce 1924 bylo sehráno představení pro mládež "Kocour v pytli". Tohoto roku na Dolcích hostovali také ochotníci z Kucín, kteří zde předvedli nastudování pohádky "Krakonoš a švec".
Na oslavy narozenin presidenta T. G. Masaryka bylo 9. března 1930 sehráno představení "Za lásku a za svobododu". Také 6. července bylo sehráno představení ze života a utrpení Mistra Jana Husa "Kostnické plameny" a na vánoční svátky pak jedno dětské představení.
V roce 1932 bylo sehráno představení na dnešním hřišti Za Párníkem "Jan Výrava".
"Černí kyrysníci" a další tři veselohry, jejichž název není zaznamenán, se na Dolcích hrály v roce 1933. V tomto roce skončilo hraní divadel na delší dobu.

Představení Jan Výrava

Tradice hradní divadel se částečně obnovila až po 2. světové válce. V roce 1946 sehráli místní hasiči dvě představení "Třikrát svatba" a "Národ pod křížem".