Obsah

Rakytník z Anežčina Dvora

Severně od Dolců stojí na návrší "Anežčin Dvůr“ nebo také "Anežka“ či "Agnes“ patřící do katastrálního území Dolců. Jde o bývalý poplužní dvůr dolnolukavického velkostatku založený počátkem 17. století a pojmenovaný po manželce Václava Jana Henigara ze Seebergu na Horšicích, hraběnce Anežce ze Salm-Reifferscheidtu. Část tohoto dvora koupil už jako ruinu Ing. Milan Douděra v roce 2000 s úmyslem předělat jej na chov činčil. V roce 2002 byla rekonstrukce provedena a až do roku 2009 zde choval činčily především na prodej jako domácí mazlíčky. Jenže krize v září 2008 zasáhla a Ing. Douděra byl zcela bez odbytu. Musel tedy vymyslet nějakou jinou činnost. Před okny měl vysazených několik keřů rakytníku s tím, že bude ořezávat větvičky a dávat je konzumovat činčilám, aby byly zdravé a měly kvalitní srst. Na jaře 2009 vysázel první hektar rakytníku.

Rakytník

Aktuálně má asi 2,5 ha osázených rakytníkem, což je asi 3000 keřů ve dvaceti odrůdách, od kyselých až ke sladkým, přičemž pěstování sladkých odrůd je v ČR ojedinělé. Na 2/3 plochy sadu je vysázená kyselá odrůda Leikora, ale nachází se zde i odrůdy tak malebných názvů jako Sluníčko, Slunečná, Rosinka či Tenga. Ing. Douděra uvádí, že uvedené množství je maximální, aby dokázal zajistit kvalitu, na které si velice zakládá. Základem je totiž sběr ve správný čas, kdy jsou plody zralé, ale ne přezrálé. A smyslem celého výrobního procesu, který sám vymyslel, a který je zcela unikátní, je zachovat ve výsledných produktech co nejvíce vitamínů a zároveň zajistit, aby se nekazily. 

Kontaktní údaje

Ing. Milan Douděra
Tel.:     +420 776 145 265
E-mail: milandoudera@seznam.cz
www.anezcin.cz

Na sklizeň v roce 2021 by Ing. Douděra uvítal brigádníky, pokud byste měli zájem o tuto činnost, neváhejte ho kontaktovat. Jistě se při tom dozvíte spousty zajímavostí nejen o rakytníku.

Ocenění v soutěži Regionální potravina Plzeňského kraje 2020

Ing. Douděra získal v soutěži Regionální potravina Plzeňského kraje 2020 dodatečné ocenění - cenu MAS Pošumaví, z. s. za výrobek Anežčin rakytníkový koncentrát v medu. Na ocenění je pyšný, ale má v plánu pokusit se v roce 2021 o ocenění nejvyšší. Vždyť mu trvalo 5 let než vymyslel a zrealizoval technologii výroby a další 1 rok než vyladil výslednou chuť rakytníkového koncentrátu v medu. Ke své účasti v soutěži říká: "Když jsem byl konečně spokojený se svým výtvorem (koncentrátem v medu), tak jsem si dovolil přihlásit se do soutěže Regionální potravina. Napoprvé sice výborné ocenění (o špičku jazyka na cílové pásce), ale vítězství to není. Jen vítěz může 4 roky používat označení RP a jen vítězům je poskytován prostor v médiích (např. v ČT pořady Herbář či Kluci v akci). Dodatečné ocenění je taková cena útěchy za to, že sice produkt je skvělý, ale jiný byl komisí vyhodnocen jako trošku lepší. Ono ale vytvořit produkt, který je velmi zdravý (rakytník je nejzdravější ovoce, které lze v mírném pásu pěstovat) a zároveň i chutný je velmi obtížné. A uspět s tím v soutěži, kde jde především o chuť je mimořádně obtížné."

Dodatečné ocenění v soutěži Regionální potravina PK 2020Rakytníkový koncentrát v medu

Samosběr

V září pořádá Ing. Douděra ve svém sadu samosběr pro veřejnost. Bere to jako určitou formu prezentace. Kromě nasbíraných čerstvých plodů si lidé mohou zakoupit několik výrobků: Anežčin rakytníkový koncentrát v medu, Anežčin rakytníkový sirup, Rakytníkové víno, medovinu a med. Manželka Ing. Douděry je totiž včelařka, která má v současné době 17 včelstev.

Samosběr

Sklizeň

Větší část úrody sklízí Ing. Douděra sám nebo vypomáhá rodina. Jednotlivé odrůdy dozrávají postupně, takže se to dá zvládnout. Se sklizní se může začít už v polovině července a končí se v druhé polovině září. Každý rok je to trochu jiné, podle vývoje počasí. Ráno se začíná nejdřív po deváté, až se odpaří rosa, po jedné hodině do třetí bývá nesnesitelné vedro, to je přestávka, a pak se sklízí až do soumraku. Sklizeň probíhá odstřiháváním větví, které se pak zamrazují v mrazáku. Jedná se o prostor 150 m3, kde je -17 °C. Ing. Douděra si ho vyráběl sám a koupil pouze technologii. V této místnosti pak dále odděluje plody od větví ve speciálním zařízení opět vlastní výroby a ve druhé fázi po výměně sít čistí plody od listí. Množství úrody je v jednotkách tun, je to tolik, kolik je schopen uskladnit v mrazáku. Mimochodem zmrazené plody rakytníku jsou chuťově skvělé, sladké odrůdy připomínají chutí mandarinky či grepy a není z nich cítit typický rakytníkový zápach. Navíc obsahují nejvíce vitamínů hned po plodech čerstvých. Úplně nejjednodušší rada na posílení imunity je natrhat si rakytník do mrazáku a v zimě jíst každý den několik kuliček. Co nesklidí člověk, to sklidí ptáci. Ne všem rakytník chutná, kdo ale bere v zimních měsících sad Ing. Douděry útokem, je drozd kvíčala, který se tu vyskytuje ve stovkách kusů. Když je nedostatek potravy v severních oblastech Evropy, objevuje se zde i brkoslav severní.

Drozd kvíčalaBrkoslav severní

Vakuová sušárna

Většinu sklizených plodů Ing. Douděra prodá do velkoobchodu s mraženým ovovcem. Zkoušel prodávat i zamražené plody, avšak poznal, že tudy cesta nevede, a tak vymyslel rakytníkový koncentrát. Ing. Douděra k tomu říká: "Jelikož znám konkurenci a vím, že mám ten nejlepší rakytník, co lze mít, snažil jsem se vymyslet produkt, který by se nekazil v pokojové teplotě a při zpracování zachovat co nejvíce účinných látek v rakytníku obsažených. Po pěti letech snažení, zkoušení a předělávání se mi to povedlo. Mám produkt, který ve svých kvalitativních parametrech ve světě pravděpodobně nemá konkurenci, tím produktem je rakytníkový koncentrát. Bohužel přímá konzumace možná není (také nejíte pepř či čili po lžících), v ředěné formě již ano. Tak ředím medem."  A v jakém zařízení lze vyrobit tak kvalitný produkt? Je to vakuová sušárna. Ing. Douděra, mimochodem strojní inženýr, koupil použitou sušárnu na dřevo a tu kompletně sám přestavěl. Musel kvůli ní probourat i dům, aby ji mohl instalovat.

Rakytník